5. Kapča

30. března 2008 v 12:13 | Wastow |  Minulost se mění
Táákže
Po dlouhé době tu přibyla další kapitolka k Minulosti a příští bude k Tajemství
Jinak kapitolku věnuji Turelii, která se jako jediná zeptala co se děje s další kapčou k minulosti..to mě trochu nakoplo tak vám sem dávám další
Wastow

"Probuď se Harry!"
"Harry!"to se ho Tabby pokoušela vzbudit.

Bylo deset hodin a Harry teprve za pomoci Tabby, vstal
Ustlal po sobě postel, oblékl se a pokusil se učesat si vlasy, které mu teď spadaly na ramena, takže působil vznešeným a nadpřirozeným vzhledem
Když se učesal tak vzal dolu svá zavazadla a Chrise dal do klece
Rychle se najedl a už bylo 10:40
Rozloučil se s Tabby a vyšel i se zavazadly na cestu. Po deseti minutách dorazil za protipřemisťovací bariéru a přemístil se.
*******
Stál na na nástupišti 9 ¾ a před ním byla krásná lokomotiva, a z jejího komínu stoupal kouř
Nastoupil tedy a šel si najít volné kupé ale moc jich nebylo
Teprve až na konci vagónu bylo jedno prázdné a Harry se tam uvelebil
Po celou cestu byl v kupé sám ale to mu ani přinejmenším nevadilo. Celou dobu totiž pozoroval krajinu, a vzopínal. Vzpomínal na to, jak před několika lety jel do bradavic poprvé. Jak poprvé uviděl Hagrida, profesorku Mcgonagalovou, ale hlavně vzpomínal na své přátelé
Na Rona a Hermionu, na Siriuse, Remuse...
Přemýšlel takhle už dost dlouho a na mysl mu přišlo, že by se měl převléct
Když už byl oblečený tak si vytáhl z kufru Encyklopedii kouzelných zvířat a začal číst
Chtěl se totiž stát zvěromágem a v této knize byla o zvěromágovství kapitola, kde byl ale jen jeden maličký odstavec:
Jestliže se chcete proměňovat do jednoho z kouzelných zvířat doporučujeme si podobu zvířete nevybírat a nechat své tělo volně přispůsobit zvířeti. Formule pro tuto přeměnu zní Tranformashio.
Zrovna když dočetl odstavec, začal vlak zpomalovat
Harry ještě hodil knihu do kufru a vyšel na chodbičku, kde už se hrnuli ven jeho budoucí spolužáci
Zaujal ho jeden student
Měl vysokou postavu, černé delší vlasy a čokoládově hnědé, skoro až rudé oči. Tom Raddle
'Tak už alespoň vím jak vypadá' pomyslel si Harry když si doprohlížel Toma
Čas utekl jak voda a už stál s prvňáky před velkou síňí a vcházeli dovnitř v čele s profesorkou Ackermanovou
Harry šel až na konci, protože prý bude zařazen jako poslední
Nedával moc velký pozor. Jenom zpozorněl, když byly jména Molly a Arthura, Minervy Mcgonagalové atd. Všiml si také že na místě učitele přeměňování sedí prof. Brumbál s tak známými jiskřičkami v blankytně modrých očích.
Pak už jen byla řada na něm
"Green Harry!"
Harry šel v klidu ke stoličce a učitelka mu dala na hlavu moudrý klobouk
"Vítám tě, Harry Pottere"
"Tako zdravím" odpověděl Harry"
"Víš že se v této místnosti nachází člen tvojí rodiny?"zeptal se klobouk
"Nevím. Kdo?"
"Alan Potter, tvůj dědeček. Sedí támhle u nebelvírského stolu"
Harry se nenápadně rozhlédl a zrak mu ulpěl na studentovi asi třetího ročníku. Měl černé vlasy které mu typicky trčely do všech stran a zelené oči. Vedle něj seděla dívka s hnědými až rudými vlasy a oříškovýma očima
"Teď tu ale nejsme proto, abychom se bavili o rodině"pokračoval klobouk "Tak am s tebou?"
"Chci jít do zmijozelu. Potřebuji tam kvůli svému úkolu" zareagoval chlepec
"Dobrá pošlu tě tam, ale ty jsi nebelvír a to si vždy pamatuj. ZMIJOZEL! Hodně štěstí, Harry Pottere" rozloučil se klobouk
"Tobě také" řekl Harry a odešel si sednout ke svému stolu. Přesněji k Tomovi
"Ahoj" pozdravil ho
"Ahoj" odpověděl mu Tom
"Jak se jmenuješ?"
"Tom Raddle"řekl "Ty jsi Harry Green viď?"
Takhle si povídali celou večeři. Toma ohromilo že Harry toho ví tolik o černé magii a vůbec o všem
A Harryho zase ohromilo to, že na to že je Tom ve zmijozelu se vůbec nechová jako budoucí pán zla.
Šli brzo spát, protože byli unavení. Harrymu se začalo i proti jeho vůli ve zmijozelu líbit.
Vchod byl ve sklepení u kamenné stěny, kde byl vyrytý had.
Vypadalo to vevnitř stejně jako v nebelvírské společence akorát tu byly jiné barvy.
Kromě nich byli v ložnici ještě čtyři clapci. Crab, Goyle, Avey a Nott.
Jen co pustil začarovaným oknem ven Chrise, šel Harry spát. Jeho spolubydlící udělali totéž.
Po chvíli už bylo v chlapecké ložnici naprosté ticho, které bylo rušeno jen chrápáním Crabeho a Goyla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Hlásněte se pls:))

Klik 100% (195)

Komentáře

1 turelie turelie | 30. března 2008 v 17:12 | Reagovat

Díky,že jsi si na mě vzpomněl.Jinak super kapča(samozřejmě jako ty ostatní)

2 Prongs Prongs | E-mail | Web | 30. března 2008 v 18:09 | Reagovat

Kapitolku jsem zatím nečetla, ale doženu to! Určitě stojí za to jak tak koukám :)

Píšu ti, protože....prostě: rády se spřátelíme! :)

3 elbeteh elbeteh | 30. března 2008 v 18:52 | Reagovat

jsem ráda že ti někdo připoměl tuhle povídku.byla vy jí škoda kdyby neměla pokračování.je to pěkné jen tak dál

4 KiVi KiVi | Web | 31. března 2008 v 22:19 | Reagovat

xD ten konec xDto byla třešnička na dortu :)musim říct že seš s těma větama polepšila ale stejně by bylo lepší kdyby si o něco zdelšila věty aby z toho vzniklo souvětí a nepřeskakovala takový časový úseky a taky o trochu víc popisu :) ale jinak je to super nápad :)

5 Lightsoul Lightsoul | Web | 3. dubna 2008 v 22:05 | Reagovat

Tak jo rozhodla jsem se, že ti to také okomentuji :-) a musím uzant, že to je jedna z tvých nejpovedenějších kapitolkek. Fakt se ti to moc povedlo a těším se jak bude probíhat vztah mezi Tomem a Harrym. Tak jo ještě jedna věc šupito presto a piš kapču k TDK už se na ní moc těším, ale i na pokráčko této povídky, ale to ty víš :-) Píšeš mocinky pěkně :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama